Z vlastní zkušenosti vím, jaká úskalí čekají na každého stavebníka - od vyřízení potřebných povolení, přes výběr projekční a stavební firmy, vlastní realizaci stavby s optimálními náklady, až po kolaudační řízení. Zatímco prioritou stavebníka je kvalitně bydlet, prioritou každé stavební firmy je postavit co nejlaciněji. Někdy to ovšem může být právě na úkor kvality stavby, což stavebník - laik bohužel většinou nepozná.
A právě k tomu, aby byly v co nevětší možné míře naplněny představy a požadavky stavebníka, slouží technický dozor investora (TDI), který je jakási pravá ruka investora, může mu poradit již ve fázi projektu, čímž se lze vyvarovat principielně a prakticky nevhodných řešení a zároveň dosáhnout finančních úspor. Při výstavbě hájí zájmy investora, dozoruje činnosti realizační firmy, kontroluje, poradí, počítá, upozorňuje na vady, na možné následné problémy, aby na konci tohoto snažení byla spokojenost jeho klienta.
Častým problémem mezi investorem a dodavatelem stavby obvykle bývají peníze. Základním pravidlem u každé stavby, by proto vždy měla být kvalitně sepsaná smlouva o dílo, obsahující odsouhlasenou cenu díla, nejlépe ve formě položkového rozpočtu, harmonogram provádění prací, kvalitu provedených prací a záruky, podmínky realizace stavby a finanční podmínky. Bohužel, v mnoha případech tuto záležitost investor podcení a dodavatel, nikoliv snad ze špatného úmyslu, na vyjasnění těchto bodů netrvá. Důsledky takové situace však mohou velmi vážné, zejména cena stavby v jejím průběhu spíše poroste, následkem různých změn a úprav, rovněž tak požadovaný termín dokončení stavby se většinou nedaří splnit.
Právě zde se otvírá široké pole pro působení TDI , který by měl plnit funkci rádce investora a neměl by nechat, pokud to není opravdu nutné, situaci vyhrotit. V každém případě by se měl snažit udržet vztahy mezi investorem a dodavatelem stavby na bázi vzájemné úcty a profesionality.
Existují však i situace, kdy TDI musí rozhodně zasáhnout, aby zamezil hrubým chybám dodavatelské firmy a zabránil tak zejména finančním ztrátám investora, případně zamezil ohrožení zdraví a bezpečnosti pracovníků. Pokud je však stavební dozor zapojen do procesu výstavby až ve chvíli, kdy investor začíná litovat, že jej dosud neměl, tak už jeho práce spočívá pouze ve zmírnění kvalitativního propadu stavby, ale hrubé chyby ke kterým došlo, např. již při zakládání stavby, odstranit zpravidla nelze.
Technický dozor investora samozřejmě něco stojí, ale na druhou stranu, ušetří investorovi zcela jistě leckdy nemalé finanční prostředky, vynaložené na předělávky, opravy, doplní ne vždy zcela úplný projekt, upozorní na nepraktická řešení jednotlivých detailů, ohlídá aby jednotlivé části stavby plně odpovídaly zadání investora. Zbytečně vynaložené prostředky spojené s chybným řešením problému budou rozhodně vždy vyšší, než cena, kterou investor za dozor platí, takže investor nemůže v žádném případě na technickém dozoru prodělat, a to i v případě velmi dobré spolupráce s dodavatelem stavby.